Parte je nejen formálním informačním dokumentem, ale také příležitostí vyjádřit respekt, vzpomínku a lásku k zesnulému.

Jsme zde, abychom Vám v této obtížné chvíli poskytli odbornou podporu a pomohli Vám vytvořit smuteční oznámení, které bude plně odrážet jedinečnost a důstojnost Vašeho milovaného. Chápeme citlivost této úlohy a přistupujeme k ní s pokorou a empatií.

Zmírnění Vaší bolesti je naší prioritou, a my jsme zde, abychom Vám pomohli vytvořit vzpomínku, která zůstane v srdcích těch, kdo zesnulého milovali.

Verše na parte

Pro ženu

1. Jak tiše žila, tak tiše zemřela...
2. Očím ses ztratila, ale v srdcích zůstaneš navždy.
3. Největší láska na světě umírá, když oko matčino se navždy zavírá.
4. Odešlas, drahá, bez slůvka rozloučení, tak náhle, že těžko k uvěření.
5. Nezemřela. Spí. Má-li sen, je krásný. Zdá se jí o těch, které milovala a kteří milovali ji.
6. Pro Vás, milé děti, život jsem dožila, do chvíle poslední, na Vás jen myslela.
7. Já pracovala a žila jen pro Vás, za života své srdce Vám dala, teď, když odcházím Bůh dobrotivý opatruj Vás.
8. Neplačte, že jsem odešla, ten klid a mír mi přejte a vzpomínky jen v srdci svém mi stále zachovejte.
9. Dotlouklo srdce naší maminky, odešla na věčnost spát, maminko drahá, zůstáváš s námi ve věčných vzpomínkách.
10. Nic není na světě dražšího, nad zlaté srdce matky, ten, kdo je ztratí, chudý je, byť největší měl statky.
11. Ztichlo navždy srdce zlaté, zhasl nám Tvých očí svit, bude se nám, naše maminko, bez Tebe teď smutně žít.
12. V životě se loučíme mnohokrát, s maminkou jenom jednou. Kdybychom si oči vyplakali, její už se neohlédnou.
13. Maminko naše milá, vždyť ty jsi pro nás jenom žila. Nyní Bůh si tě k sobě vzal, by ukázal ti cestu dál.
14. Nikdo nám neřekne, nikdo nám nepoví, čím byla maminka každému z nás, nikdo ji nevrátí, nikdo ji nevzbudí, nikdy už nezazní její hlas.
15. Tys odešla a není slov, jak poděkovat za Tvou lásku, za Tvou péči, za Tvou starost.
16. Za předobré srdce mateřské na světě náhrady není, proto je tolik bolestné s maminkou rozloučení.
17. Zhasly oči plné lásky naší drahé maminky, nezhasnou však nikdy na ni v srdcích našich vzpomínky.
18. Drahá maminko, jen jednou v životě jsi nás zarmoutila, a to bylo v té chvíli, kdy jsi nás navždy opustila.
19. Zavřela jsi oči, chtělo se Ti spát, aniž bys tušila, co to má znamenat. Nebylo Ti dopřáno dále s námi být, nebylo léku, abys mohla žít.

Pro muže

20. Jak tiše žil, tak tiše zemřel...
21. Očím ses ztratil, ale v srdcích zůstaneš navždy.
22. Neplačte, že jsem odešel, ten klid a mír mi přejte a vzpomínky jen v srdci svém mi stále zachovejte.
23. Já opustil Vás s bolestí, já miloval Vás celým životem, jen pro Vás žil jsem, pracoval, své srdce zaživa Vám daroval.
24. Já Vás všechny měl tak rád, však nebylo mi dopřáno, ani poslední sbohem Vám dát...
25. Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali.
26. Rodné lány v šíř i v dál, co jsem se Vás naoséval, naoséval, naoral.
27. Tolik jsi miloval život a s námi chtěl jsi být, ale osud byl tak krutý a nenechal Tě žít.
28. Zaslzely oči, zaplakaly bolem, dnes už nás máš, drahý tatínku, naposledy kolem…
29. Ztichlo navždy srdce zlaté, zhasl nám Tvých očí svit, bude se nám, náš tatínku, bez Tebe teď smutně žít.
30. Odešels, drahý, bez slůvka rozloučení tak náhle, že těžko k uvěření.
31. Na shledanou, drahý, zůstaneš mi v srdci na věky. Rozejdeme se, není na vybranou. Svede nás až zítřek daleký.
32. Pracoval vždy do únavy, klidu sobě nedopřál. Srdce jeho zlaté bylo, každému jen blaho přál. Za vše dobré co vykonal, tichý spánek buď mu přán...
33. Spi tiše, tichounce, dnes dosnils života bludný sen a cestou bolesti odešels tam, kde mír a láska je jen.
34. Lásku měl na rtech, dobrotu v srdci, poctivost ve své duši.
35. Drahý tatínku, jen jednou v životě jsi nás zarmoutil, a to bylo v té chvíli, kdy jsi nás navždy opustil.
36. Ten nezemře, kdo v srdcích našich žije...

Všeobecné

37. Buď vůle Tvá…
38. Jen láska zůstane, ta smrti nezná.
39. Možná byl čas již odejít, snad to tak bylo v osudu psáno...
40. Zbyly jen sny, jež mohly se ještě snít…
41. Za Tvoji lásku k nám, věčný klid a mír buď Tobě dán.
42. Teprve až smrt zarámuje život, portrét je doopravdy zavěšen na zdi.
43. Tvůj život byla práce, Tvá smrt náš velký žal.
44. Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.
45. Pohaslo náhle světlo Tvého života, zůstali jsme sami…
46. Loučím se s Vámi přátelé moji, ruky stisk Vám dnes již nemohu dát - srdce mi dotlouklo, odešly síly, loučím se se všemi, kdo měl mne rád...
47. Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen.
48. Kdo Tě znal, ten zná naši bolest, ten ví, co jsme v Tobě ztratili. V našem srdci žiješ věčně dále, spi sladce, vždyť se opět shledáme.
49. Od Boha pocházíš, k Bohu se vracíš. Prach jsi a v prach se navrátíš.
50. A za vše, za vše dík. Za lásku jaká byla, za život jaký byl...
51. Nemáme moci, abychom Tě zdrželi, máme jen své slzy…
52. Žili jsme jeden pro druhého. Bylo to hezké a bylo nám spolu dobře. Děkuji Ti…
53. Byli jsme dva. Dva na vše. Na lásku, na život, na boj i bolest i na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život i smrt...
54. Ještě jedenkráte vyjít do polí, ještě jednou moci potěšit se jarem, vidět louky kvést a zlátnout obilí, ještě rozloučit se s životem jak darem.
55. Jak těžko najít útěchy, když bolest nedá spáti, dítě tak náhle ztracené, nikdo nám nevrátí.
56. Nepátrej, co bude potom, nehleď na svět s nechutí, kdo se smířil s životem, smíří se i se smrtí.
57. Neplačte drazí, že odcházím spát, jak pokynul mi osud. Ve věčné noci bude se mi zdát, že žiji s Vámi dosud.
58. Čas, který se zastavil, bolest v srdcích vrytá, vzpomínka nám zůstane v našich myslích skrytá.
59. Umlklo srdce, které nás tolik milovalo. Zemdlely ruce, které pro nás tolik pracovaly.
60. Přestalo tlouci srdce Tvé znavené, nebylo z ocele, nebylo z kamene. Bolestí znaveno přestalo bíti, nebylo léku jímž mohlo by žíti.
61. Dotlouklo navždy to dobré srdce, klesly studené ty upracované ruce, anděl smrti políbil tu milou, ustaranou tvář.
62. Předobré srdce na světě jsme měli, jež dovedlo nás milovat, i kdybychom láskou vzbuditi je chtěli, neozve se vícekrát.
63. Za všechnu lásku a péči Tvou, co dnes Ti můžem dát? Hrst krásných květů na pozdrav a pak jen vzpomínat...
64. Klesla ruka, která tak ráda pracovala, zmlkla ústa, která slovy hladívala a oči, které se tak jasně dívaly, navždy se již zavřely.
65. Život tak krátký je pro toho, kdo má rád. Proč osud bere tam, kde hodně měl by dát?
66. Odcházím za světlem, kde v dálce splynu s ním. Těm, které miluji, na cestu posvítím.

Citáty

67. Daleká cesta má - marné volání...
    K. H. Mácha
68. Až umřeme staneme se květinami, ve dne lidem pro radost, v noci budeme sami…
    K. Biebl
69. Minulé nemůžeme změniti.
    Cicero
70. Život mrtvých se přenáší do paměti živých...
    Cicero
71. Já však zcela nezemřu.
    Horatius
72. Tak stálo v osudu.
    Ovidius
73. Mysli na to, jak je život krátký.
    Plautus
74. Čas zahladí bolest…
    Seneca
75. Život měříme skutky, ne časem.
    Seneca
76. Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme.
    Seneca
77. Není pravda, že se každý bojí smrti, neboť nikdo neví, zda není pro člověka nejvyšším požehnáním.
    Sókratés
78. Každému je určen jeho den.
    Vergillius
79. Spi v krajkách, jak brouček v kapradí, tma oči uzamyká…
    J. Seifert
80. A už se loučím, s písněmi ptáků před oknem, s vůněmi květin.
    J. Seifert
81. Ohlédnu-li se na svůj život, zdá se mi, že je to vlastně téměř vše, zač stálo žít.
    J. Seifert
82. Kdo v srdci žije, neumírá…
    F. Hrubín
83. A přišla dlouhá noc a po ní žádné ráno…
    O. Scheinpflugová
84. Žít je tak složité a umřít tak prosté…
    O. Scheinpflugová
85. Vyřiďte pozdrav každému, kdo mě měl někdy rád, mně už se nikdy nerozední, budu teď věčný spánek spát…
    J. Wolker
86. Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose, jak k ránu květiny.
    J. Wolker
87. Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého, co strašné je, co zlé je, to umírání je.
    J. Wolker
88. Tak krátko šel jsem s Vámi, hle - tu se cesta dělí a ptáci nad hlavou mi píseň nedopěli.
    J. Wolker
89. Vzpomínky jsou nejkrásnější květiny na hrobě lásky.
    R. Wagner
90. Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla a lesy budou dále v slunci snít a vody budou dřímat v lesku bílých hvězd.
    J. Zeyer